Překvapivě zajímavá a pohodová dovolená v Polsku

Stále mám v záloze plno cestovateských plánů, které hodlám dříve či později realizovat, ale rozhodně k nim nikdy nepatřilo Polsko. Už od jara jsme měli s manželem vybraný termín, kdy spolu vyrazíme na nomádskou dovolenou. V plánu bylo Německo a Lichtenštejnsko, kde jsme chtěli vylézt na nejvyšší horu, která nám ještě chybí v našem seznamu nejvyšších vrcholů evropských států. Ale nakonec to dopadlo úplně jinak.

V roce 2020 nic nevycházelo podle původních plánů. Bylo potřeba improvizovat. Jelikož nám z červencové dovolené v Chorvatsku – přečíst si o ní můžete v tomto článku – zbylo ubytování v Bělověšském pralese, které už bylo zaplacené a nešlo zrušit, došlo opět ke změně původních plánů a my jsme se nakonec ocitli v Polsku. A jak se ukázalo, nebyla to vůbec špatná volba, spíše naopak. Polskem jsme byli velice mile překvapeni.

První zastávka Mazurská jezera

Vyrážíme ve čvrtek odpoledne směr Mazurská jezera. Vzhledem k tomu, že máme v autě postýlky, neřešíme, kam dojedeme a až se rozhodneme, že už toho máme dost, nacházíme menší kemp a tam strávíme noc. Další den už jsme u Mazurských jezer. Vytahujeme skládačky, které jsem si nejen kvůli této dovolené pořídili a vyrážíme na výlet kolem jezera.

Mazurská jezerní plošina je soustava 2700 jezer. Nepředstavujte si je, ale jako krásná modrá jezera typická pro Rakousko, ať nejste zklamaní jako já. Jedná se spíše o naše rybníky ve větším množství a větší velikosti ( největší jezero má rozlohu 114 km2). U jezer se dá strávit klidně celá dovolená, jak na jachtě, tak na kolech (doporučovala bych spíše horská kola ) nebo jen ležením na plážích a koupáním. My pobýváme 2 dny a vyrážíme k Běloruským hranicím.

Jezero Śniardwy

Bělověžský prales

Kvůli tomuto místu jsme do Polska vlastně vyrazili. Manžel má celoživotní touhu vidět zvířata ve volné přírodě, takže Bělověžský prales je na jeho seznamu míst, které musí vidět. Je to jediné místo v Evropě, kde žije ve volné přírodě zubr evropský. No, co myslíte? Ve volné přírodě jsme ho samozřejmě neviděli! A to jsme se vydali na skládačkách na dobrodružnou cestu pralesem, která měla nakonec 47 km a vraceli jsme se před setměním, kdy mlha byla ze všech stran a vybízelo to k tomu zubra potkat, ale bohužel. Viděli jsem ho jen v parku.

Jinak je to opravdu nádherné místo, které i když je mimo hlavních cest a turistických cílů, rozhodně stojí za návštěvu. Máte pocit, že jste se dostali nakonec světa. Malé vesničky s typickými domečky. Prales se rozkládá na hranicích Polska a Běloruska, ale není možné přecházet – na hranicích je plot. Když už tam budete, rozhodně si nenechte ujít návštěvu pralesa. Dostanete se tam jen s průvodcem, prohlídku je potřeba si zajistit dopředu.

Uprostřed pralesa

Malbork

Po prozkoumání pralesa se přesouváme na východ k Baltu. První zastávka musí být rozhodně u nejvetší gotické stavby na světě a zároveň největší stavby z cihel na světě – křižáckého hradu Malbork. Stavba je to opravdu obrovská a nádherná. Určitě ji při cestě k Baltu nevynechejte. Na prohlídku si nechte minimálně půl dne a také můžete ochutnat rybu na nekterém ze stánků pod hradem.

Křižácký hrad Malbork

Viselská kosa

A těď už se dostáváme k Baltu – první zastávka Viselská kosa. Opravdu zajímavé místo – na jedné straně moře, na druhé záliv a mezitím písečná duna. Kosa je v polovině rozdělena – druhá část patří Rusku, Kaliningradské oblasti. Takže jeden den jsme u hranic s Běloruskem a další s Ruskem. Na koupání to úplně není, vzhledem k tomu, že jsem poprvé u Baltského moře, smočím v něm aspoň nohy. Pak už pokračujeme do Gdaňsku.

Viselská kosa

Gdaňsk

Toto město patřilo k jednomu z největších překvapení našeho putování po Polsku. Opravdu nádherné místo, druhý Amsterdam – množství kanálů, krásné stavby kolem, příjemná atmosféra. Určitě doporučuji navštívit. Dříve jsem byla v Krakově, který je vyhlášený, ale z toho jsem byla spíše zklamaná – ne že by nebyl krásný, ale je malý a vánoční trhy se nedají srovnat s trhy, které máme každoročně (teda, když zrovna není Covid) v Brně. Takže jestli tam plánujete jet na vánoční trhy, tak to přehodnoťte a vyberte si raději jiné město. To Gdaňsk předčil všechna moje očekávání. Rozhodně se tam ještě vrátím s kamarádkou. Manžel města nemá rád, takže jsme si dali cca 3h projížďku po městě na skládačkách, kávičku u kanálu, několikrát jsme zmokli, ale i tak tam bylo krásně. Toto místo si určitě zaslouží více mojí pozornosti, takže ho pravděpodobně ještě jednou navštívím.

Benátky severu

Sopoty

Po noci v kempu u moře nasedáme na skládačky a vyrážíme po pobřeží do dalšího města z tzv. Trojměstí, Sopot. Cyklostezka vede podél pobřeží a je lemovaná kavárničkami a hospůdkami. Samotné Sopoty jsou lázeňské městečko, u nás známé už z dob totality, kdy se zde konal vyhlášený hudební festival. Je zde nejdelší dřevěné molo v Evropě – když dojdete až nakonec, můžete nasednout na loď, která vás doveze do města Hel, které leží na Helské kose. Je to o dost kratší cesta než autem, ale vzhledem k tomu, že chceme autem dále pokračovat podél Baltu a Helskou kosu máme také v plánu, tak na loď nenasedáme. Na kole pokračujeme po cyklostezce podél pobřeží až k pláži u třetího města Trojměstí, Gdyni. Dáváme si oběd na pláži a poté už se vracíme k autu, nakládáme skládačky a přesouváme se dále podél pobřeží Baltu.

Nejdelší dřevěné molo v Evropě je v Sopotech

Helská kosa

Přijíždíme na Helskou kosu, která je rájem surfařů a kite-surfařů. Jestli nepatříte mezi tyto nadšence, tak tento polostrov spíše vynechejte. Je zde jeden kemp vedle druhého, na můj vkus až moc lidí a dost tam fouká. My jsem dojeli nakonec poloostrova, mezi lijáky se mi podařilo vystoupit na maják, z kterého stejně nebylo nic vidět, protože bylo zataženo.To manžel prozíravě zůstal v hospůdce pod majákem a dal si zatím něco dobrého. Po zastávce na pláži jsme poloostrov opustili a vyrázili prozkoumávat další část Baltského pobřeží Polska. To je na cestách na vlastní pěst to krásné, že můžete měnit plány podle sebe a ne jet podle naplánováného programu i když se vám na daném místě nelíbí.

Na skok v Baltu

Lebská kosa

Úplně náhodou jsem těsně před ojdezdem do Polska na razila na cestovatelský článek o Polsku, kde se psalo o Lebské kose. I když jsem o tomto místě do té doby nikdy neslyšela, zařadila jsem ho do plánů a nakonec to bylo nejkrásnější místo, které jsme u Baltu viděli. Až pojdete na dovolenou k Baltu, toto místo rozhodně nevynechejte.

Na jedné starně je krásná pláž a na druhé jezera. Mezi jezerem Lebsko a pláží se nachází Słowińský národní park, který se vyznačuje písečnými dunami – polská poušť. Opravdu krásné místo, kde jsme opět vyvětrali naše skládačky.

Na skládačkách mezi dunama

Woliňský národní park

Poslední zastávkou našeho putování po Polsku byl Wolinský národní park. Nachází se až u hranic s Německem. Je tam opět krásná pláž a na druhé straně lesy a jezera. Centrem tohoto území je město Międzyzdroje, kde je i promenáda s dřevěným molem. Jezdí odsud výletní lodě do Německa.

Naše putování zde končí, celkově nás Balt velice mile překvapil a příště navážeme tam, kde jsem skončili a budeme pokračovat podél Baltu Německem až k Hamburku.

Bavilo vás naše putování po Polsku? Loni jsem zažili také moc příjemné putování a to po slunném Portugalsku. Nespali jsme sice v autě, ale v penzionech či apartmánech, ale i tak to byla moc pěkná dovolená.

Přeji vám hodně krásných zážitků na vašich cestách a kdybyste potřebovali poradit, jak svoji cestu na vlastní pěst uskutečnit, přečtěte si nejdříve eBook 5 JEDNODUCHÝCH KROKŮ k cestování na vlastní pěst a pak si vyberte ze sekce ePrůvodce nebo eCestopisy, některého z ePrůvodců či eCestopisů připravených ke stažení a nechte se jimi inspirovat na své vlastní cestě, která bude probíhat PŘESNĚ PODLE VAŠICH PŘEDSTAV.