Miluju hory, jakékoliv a kdekoliv, ale ty rakouské jsou moje srdcovka. Do rakouských Alp se neustále vracíme, v zimě i v létě, podnikli jsme nespočet výletů, ale jeden byl naprosto výjímečný a ráda na něj vzpomínám. No řekněte, jak často se vám podaří strávit noc v oblacích v nadmořské výšce téměř 3.000 m.n.m.??
Konečně nastává ta chvíle, kdy v pátek brzy ráno vyrážíme na prodloužený víkend! Nakládáme naše tradiční parťáky na výlety do hor a v 6 lidech ( 4 dospělí a dva 14-letí teenageři ) se vydáváme směr Berchtesgadenské Alpy. Naším cílem je nejen zdolání jejich nejvyšího vrcholu Hochkönigu, vysokého téměř 3.000 m, ale chystáme se také strávit noc na chatě Franz-Eduard-Matras-Haus, která leží na jeho vrcholku. Po cca 6 h jízdy autem zastavujeme na parkovišti v sedle Dienter Sattel v nadmořské výšce 1342 m.n.m., kde necháváme auto a vydáváme se na 3 denní túru.
První den nás čeká pohodových 15 km ( 550 výškových metrů nahoru a 250 výškových metrů dolů ) překrásnou přírodou – údolím pod skalnatým masivem Hochköningu , který se táhne v délce 12 km a na který budeme vystupovat další den.
Trasa vede po Königsweg, mezi loukami, na kterých se pase spousta krav. Podél cesty je umístěno mnoho netypických laviček, které přímo lákají k odpočinku s výhledem na téměř třítísicové velikány. Asi v půlce cesty si uděláme odbočku k vodopádu a pak zase pokračujeme dále po Köningsweg. Po cestě mineme i několik horských chat, takže tento den o občerstvení není nouze.
K večeru, po pohodových 5 h cesty z různými zastávkami, docházíme k chatě Mitterfeldalm, která je naším útočištěm pro první noc. Leží v nadmořské výšce 1670 m.n.m. na úpatí skalního masivu Hochköningu. Je v ní příjemná atmosféra, nejdříve posedíme venku na terase a kocháme se výhledem na majestátní hory. Jakmile se ochladí, přesuneme se do chaty. V ní strávíme příjemný večer s velice milým personálem a samozřejmě si nezapomeneme dát něco dobrého k jídlu a pití.
Noc v lágru není pro nás ničím novým – na túry po horách chodíme pravidelně a na spaní v lágru jsme zvyklí. Tento patřil k těm lepším – relativně prostorný, nový a čistý.
Druhý den vstáváme kolem 7 h, nasnídáme se a kolem 8h již vyrážíme. Odpoledne má přijít bouřka, tak bychom do té doby už byli rádi na chatě Franz-Eduard-Matras-Haus, která leží na vrcholu Hochkönigu v nadmořské výšce 2.941 m.n.m. a je naším dnešním cílem. Čeká nás 9 km dlouhá cesta, při které nastoupeme 1.400 výškových metrů. Obecně se na horách doporučuje vycházet na túry brzy ráno, neboť počasí na horách je nevyzpytatelné a zejména v letním období po obědě často přichází bouřky.
Ze začátku vede cesta malou chvíli po rovině, ale pak už jdeme celou dobu do kopce bez ztráty nadmořské výšky. Nejdříve stoupáme krásně rozkvetlými loukami, ale už se začínají objevovat první skály a pak následuje prudký výstup suťovištěm. Jakmile ten máme za sebou dostaneme se do vyšší nadmořské výšky, kde jsou mezi skalami ještě i zbytky sněhu ( výlet se uskutečnil na konci července ), ale není to nic dramatického, co by nešlo projít bez maček.
Už také zahlédneme v dáli chatu, která je naším cílem. V tu chvíli už se opravdu začíná mračit a vypadá to, že bouřka opravdu přijde. Chata je na vrcholku skály, na kterou vede malá ferrátka – není to nic náročného, dá se to zvládnout i bez ferrtového setu, ale máme strach, aby nás bouřka nechytla právě tam. Stihneme to na poslední chvíli a s prvními kapkami deště přicházíme k chatě. Cesta nám zabrala necelých 6 h.
Na chatě Franz-Eduard-Matras-Haus jsme ubytovaní, máme tedy dost času se pokochat nádhernými výhledy na okolní hory až bouřka přejde. Když jsme přišli, byl vrchol zahalen v mracích, ale později k večeru jsme si mohli vychutnat nejen výhledy na hory všude kolem, ale také na nádherný západ slunce v téměř 3.000 metrech!
Je opravdu ÚŽASNÉ stát na vrcholu kopce a kamkoliv dohlédnete, vidět jen vrcholky hor, některé dokonce i zasněžené! A ten západ slunce k tomu, NO PROSTĚ NÁDHERA!
Ráno po snídani nám nějakou chvíli trvá než vyrazíme, protože se opět kocháme nádhernými výhledy na všechny strany. Ale nedá se nic dělat, musíme dolů. Už večer na chatě jsme se dozvěděli, že budeme muset změnit plán naší trasy na poslední den, protože cesta, kterou jsme chtěli jít dolů je hodně prudká a tím, že je na ní ještě hodně sněhu ( na konci července, chápete to?? ), tak pro sestup nebezpečná. Mrzí nás to, ale nedá se nic dělat.
Sestupujeme tedy stejnou cestou, jakou jsme den před tím vyšli, až k chatě Mitterfeldalm. Tady naše cesta nekončí, ale pokračujeme dále udolím po trase prvního dne až dojdeme k osadě Mühlbach am Hochkönig. U chaty Arthurhaus je autobusová zastávka a když přicházíme, autobus právě přijíždí. Akorát včas, neboť začíná pršet. Opět jsme to stihli na poslední chvíli.
Cesta autobusem z Mühlbach am Hochkönig do sedla Dienter Sattel, kde máme zaparkované auto, trvá asi 45 min a tím je naše třídenní putování po Berchtesgadenských Alpách u konce.
Bylo to opravdu krásné místo, které ještě není tolik turisticky vytížené jako třeba okolí Dachsteinu, kde jsme byli rok předtím a ty davy turistů byly opravdu šílené. Tento výlet byl opravdu balzám na duši – uskutečnil se v červenci 2019, tedy ještě před covidem, kdy bylo cestování na vrcholu a bylo zde velice málo turistů. Jestli chcete navštívit místo s minimem turistů, tak Hochkönig je správná volba!
V posledních dvou covidových letech jsme nijak nezaháleli a kromě Rakouska, kde jsme tentokrát jezdili na horských kolech, jsme navštívili Madeiru, Azory, Gran Canarii a Faerské ostrovy, na kterých jsme také podnikali krásné ( některé dokonce naprosto úžasné! ), i když jen jednodenní, túry. K nejvíce vydařeným patřila cesta vavřínovými lesy do nitra Madeiry nebo túra podél jezera Sørvágsvatn na vyhlídku Trælanípa na Faerských ostrovech.
Letos se již opět chystáme do Alp, i když asi ne do rakouských, ale to se ještě může změnit 😉. Jestli se vám tip na výlet líbil a máte rádi Rakouské Alpy, mohu vám doporučit ještě web kamarádky Blanky, která žije ve Vídni a ráda podniká spíše jednodenní výlety po Rakousku. Třeba výstup na horu Schneeberg v Dolním Rakousku, který můžete podniknout i s dětmi.
Ze sedla Dienter Sattel na vrchol Hochkönig vede ferrata „Königsjodler“, která je nejdelší zajištěnou cestou v Rakousku. Je extrémě náročná a dlouhá, takže je opravdu vhodná jen pro zkušené a zdatné jedince. Jestli mezi ně patříte, můžete touto ferratou vystoupat k chatě Franz-Eduard-Matras-Haus, přespat v ní a další den pak sestoupit stejnou cestou jako my a pak pokračovat dále údolím až k parkovišti do sedla Dienter Sattel – celý sestup má 24 km. Můžete si ho rozdělit na dva dny s přespáním v chatě Mitterfeldalm nebo případně v jiné chatě v údolí pod masivem Hochkonig. Další možností je sestoupit k chatě Arthurhaus a a odtud do sedla Dienter Sattel dojet autobusem, tak jak jsme to udělali my.
Masiv Hochkönigu nabízí také velké množství horolezeckých výstupů všech stupňů obtížnosti. Díky většinou velmi pevnému, vodou vymytému vápenci s častými vodními žlábky, patří tyto cesty k nejkrásnějšímu vápencovému lezení v Alpách ( píše wikipedie ). Každý si tady najde to svoje! Jestli jste na Hochkoningu ještě nebyli, doporučuji to napravit!!
Přeji vám hodně krásných zážitků na vašich cestách a kdybyste potřebovali poradit, jak svoji cestu na vlastní pěst uskutečnit, přečtěte si eBook 5 JEDNODUCHÝCH KROKŮ k cestování na vlastní pěst a pak si vyberte některého z ePrůvodců nebo eCestopisů připravených ke stažení a nechte se jimi inspirovat na své vlastní cestě, která bude probíhat PŘESNĚ PODLE VAŠICH PŘEDSTAV.