8 dní ve finském Laponsku aneb běžkařská zimní pohádka s tancující polární září nad hlavou

Rodiny s dětmi určitě nevynechají Santovu vesničku, což je oficiální domov Santa Clause, který se nachází ve finském Laponsku nedaleko města Rovaniemi. Kromě setkání se Santa Clausem, zde můžete poslat dopis přímo z jeho pošty Santa Claus Post Office. Na výběr máte ze dvou schránek – z jedné dopis odejde rovnou a z druhé až před vánoci. Santova vesnička funguje celoročně, tedy i v létě. Vánoce tu prostě mají celý rok.

Santova vesnička v Rovaniemi

Náš zimní týdenní výlet do finského Laponska jsme pojali – jako vždy – cestovatelsky naplno. Během sedmi dní jsme se ubytovali na čtyřech různých místech, abychom poznali co nejvíce tváří tohoto kouzelného regionu. Hodně jsme vyráželi na běžky, užili si projížďku na sněžných skútrech, tři noci se nám poštěstilo pozorovat polární záři – a viděli jsme ji na dvou různých místech. Nechyběla ani téměř každodenní finská sauna, která se stala příjemným rituálem na závěr dne, a také návštěva sobí farmy, která nám umožnila nahlédnout do života místních i tradiční samské kultury.

Zkrátka jsme si dopřáli to nejlepší, co sever nabízí – přírodu, klid, zážitky i pohyb. Všechna navštívená místa i trasy najdete v Mapě zájmových bodů ke stažení do aplikace Mapy.cz.

A teď už vás zvu na krásně pestrou týdenní cestu napříč finským Laponskem – pojďte se inspirovat! Na konci článku pak najdete praktické informace a užitečné odkazy na rezervaci ubytování, půjčení auta a nejrůznějších aktivit.

1.den – přílet a přesun do Suomutunturi

Výchozím bodem naší cesty bylo finské Rovaniemi, město ležící přímo na Polárním kruhu. Po příletu jsme si hned na letišti v půjčovně vyzvedli auto, které vždy rezervuji předem ZDE  a vyrazili na přibližně dvouhodinový přejezd do klidné oblasti Suomutunturi, ležící v Národním parku Kemijärvi. Na dvě noci jsme se ubytovali v hotelu přímo u místní sjezdovky, který leží přesně na Polárním kruhu.

Pokud si pod finským lyžováním představujete rakouské Alpy, představu trochu upravte – finské sjezdovky jsou spíš přívětivé kopce, jejichž vrcholy se obvykle pohybují kolem 400 m n. m. Ideální jsou pro rodiny s malými dětmi, začátečníky nebo ty, kteří hledají klid – žádné davy, jednoduché tratě a klidná atmosféra zasněženého severu.

Lyžařské středisko Suomutunturi

Kromě krátké zastávky na focení a večeře v hotelu jsme toho první den už moc nestihli – o to víc jsme se ale těšili na program následujícího dne. Šlo o jediné ubytování v hotelu během celého pobytu, jinak jsme bydleli převážně v apartmánech a chatkách, které nám svou atmosférou vyhovovaly mnohem více.

Původně jsme si představovali, že si po večeři v klidu posedíme, dáme si sklenku a budeme pozorovat polární záři přímo z restaurace. O to větší bylo naše překvapení (a trochu i zklamání), když jsme zjistili, že restaurace zavírá už ve 20:30. Takže žádné večerní posezení se nekonalo – typické Finsko a jejich přísná pravidla ohledně alkoholu.

2.den – první laponské běžkování a saunování

Druhý den ráno jsme hned po snídani vyrazili na běžky, které jsme si přivezli vlastní. U hotelu, stejně jako u většiny lyžařských areálů, byly půjčovny, kde by se vybavení určitě dalo bez problémů zapůjčit. My jsme ale zvolili praktičtější variantu – vzít si vlastní běžky, abychom nemuseli řešit půjčování pokaždé, když se budeme chtít vydat na běžky. Měli jsme totiž v plánu prozkoumat různé lokality, a tak nám tahle volba dávala větší svobodu i pohodlí.

Běžkování v Suomutunturi 

Před večeří jsme ještě stihli hotelovou saunu, ale bohužel v tom byl drobný zádrhel. Ve finských hotelech bývají sauny často oddělené – zvlášť pro muže a zvlášť pro ženy, takže jsme si tento zážitek nemohli užít společně. Potkali jsme se až v ochlazovacím bazénu, který byl  nečekaně velký – cca 5 × 10 metrů, takže se v něm dalo i pohodlně zaplavat. Jinak šlo o velmi příjemný menší hotel s prostornými, útulnými pokoji a krásným výhledem přímo na sjezdovku. Lokalita byla klidná a komorní – s rakouskými lyžařskými středisky se to srovnávat nedá, žádné apre ski se zde nekonalo.

Hotel Suomutunturi

Večeři v hotelové restauraci bylo možné zvolit buď formou bufetu, nebo výběrem z menu – během našeho pobytu jsme vyzkoušeli obojí. Bufetové stravování je ve Finsku velmi oblíbené, obzvlášť v době oběda, během cesty jsme se s tímto formátem setkali poměrně často. Ceny se lišily podle typu restaurace – pohybovaly se zhruba od 16 do 40 eur. V ceně bývaly zahrnuty i nealkoholické nápoje a káva, ovšem pivo bylo třeba si připlatit zvlášť – obvykle kolem 10 eur za sklenici, což může celkovou cenu oběda výrazně navýšit.

Menu à la carte bylo většinou dostupné až při večeři, a výběr býval překvapivě kvalitní. Jen pozor – mezi 15. a 18. hodinou jsme v některých restauracích narazili na pauzu bez možnosti objednat jídlo, takže je dobré si stravování trochu naplánovat, ať nezůstanete s prázdným žaludkem.

3. den – přesun do Ivala a první polární záře

Tento den nás čekal asi 4 h přesun do Ivala, ale po cestě jsme si udělali dvě úžasné zastávky. První byla na kávu v Kahvila Smak ve městě Sodankylä – bylo to jediné výborné cappuccino, které jsem za celý týden měla, takže rozhodně nevynechejte. Po cestě do Ivala je ještě jedno místo s výbornou kávou, ale to je během zimy zavřené. Nachází se u jezera Vajunen a jmenuje se Cafe Harianna. V těchto kavárnách většinou kromě kávy a zákusků prodávají také slané sandwiche, takže si zde můžete pořídit i lehký oběd nebo svačinu. Vodu si můžete nabídnout zdarma.

Příjemná zastávka v kavárně

Další naší zastávkou bylo zimní středisko Saariselkä, kde se nám moc líbilo. Naprosto luxusně nám vyšlo počasí s úžasným západem slunce. Doporučuji buď vyjet autem až na vrchol sjezdovky nebo zaparkovat dole a nahoru vyjet lanovkou. Vršek je náhorní plošina, po které se určitě projděte, vystoupejte na rozhlednu, prohlédněte si chatky se skleněnou střechou na pozorování polární záře, ve kterých se lze také ubytovat. A na závěr zajděte do chaty Huippu-ravintola na pravou finskou rybí polévku.

Lyžařské středisko Saariselkä

Dolů můžete jet opět lanovkou ( otevřenou!! ) nebo sjet po nejdelší osvětlené sáňkařské dráze ve Finsku – a možná i v celé Skandinávii! Jestli si chcete užít zimní radovánky, tohle místo vás určitě nadchne. Můžete si také domluvit jízdu na sněžném skútru – rezervujte vždy předem na těchto stránkách v češtině.

Pak už jsme se přesunuli do Ivala, kde jsme se na 2 noci ubytovali v krásném apartmánu na okraji města, ve kterém byla samozřejmě, tak jak je ve Finsku zvykem, sauna. A hned první večer, sotva jsme se dosaunovali, se objevila naše první severská polární záře. Časosběr této polární záře si můžete prohlédnout v tomto reel.

Polární záře v Ivalu

Byla krásně zelená, tak jak jsem ji vídala na fotkách. Teda abych to uvedla na pravou míru, tak zelená je jen na těch fotkách, na obloze je daleko méně výrazná, ale to neznamená, že je méně krásná. Byl to opravdu neskutečný zážitek, který trval pouhých 30 min, takže i neskutečné štěstí, že jsme se zrovna v tu chvíli dívali.

4. den – naprosto úžasné běžkování a ikonická kouřová sauna

Ráno jsme se přesunuli asi hodinu zpět k hotelu Suomen Latu Kiilopää, který se nachází na úpatí hory Kiilopää, přímo u vstupu do Národního parku Urho Kekkonen, asi 15 km od Saariselkä. Kiilopää je považováno za běžkařský ráj, jsou zde stovky kilometrů upravených běžkařských tras, nevěděli jsme, které si vybrat. Přímo od budovy vedou také zimní trasy na sněžnicích  – běžky i sněžnice se zde dají půjčit. My jsme nakonec zvolili asi 12 km okruh, na víc jsme neměli čas, čekal nás totiž jeden autentický finský zážitek.

Běžkování v Kiilopää

Měli jsme totiž rezervovanou tradiční kouřovou sauna (savusauna), což je nejtradičnější a nejstarší forma finské sauny – taková, jakou používali Finové dávno předtím, než existovaly komíny. A zároveň je to rituál, zážitek a vůně minulosti. Tato sauna je u Finů velice oblíbená. Dnes už je spíše vzácná, protože příprava je náročná a zdlouhavá – ale o to výjimečnější je zážitek z ní! Nachází se pouze na pár místech a jedním z nich je právě hotel Suomen Latu Kiilopää. Saunu je nutné rezervovat předem na těchto stránkách.

Jak funguje kouřová sauna (savusauna)?

• Nemá komín.
• Oheň se rozdělá přímo pod velkými kameny v kamenném topeništi.
• Dým z ohně plní celou saunu, zatímco se kameny postupně rozpálí (i několik hodin).
• Po nahřátí se oheň uhasí, saunová místnost se vyvětrá a dým pomalu odchází ven.
• Teprve potom se do sauny může jít – není v ní kouř, ale zůstává jemná vůně sazí a dřeva.

Kouřová sauna v Kiilopää

Jaký je to zážitek?

• Teplota je nižší než v elektrické sauně (cca 60–80 °C), ale teplo je rovnoměrné a velmi jemné.
• Vzduch je vlhký a měkký, velmi příjemný na dýchání.
• Vůně kouře je výrazná, ale ne nepříjemná – spíš medově-dřevitá.
• Pocení je intenzivní, relax hluboký.

Saunou náš den rozhodně nekončil! Dopřáli jsme si ještě i kulinářský zážitek v podobě večeře v restauraci Kammi, která se nachází přímo v areálu hotelu a zaměřuje se na lokální suroviny a tradiční laponské speciality. Večerní menu bylo nejen chutné, ale i autentické – opravdová tečka za dnem plným zážitků.

Večeře v restauraci Kammi v Kiilopää

Po vydatné večeři jsme se vrátili zpět do našeho apartmánu v Ivalu. Polární záře se sice tentokrát neukázala, ale i tak to byl jeden z nejintenzivnějších a nejlepších dnů z celého našeho pobytu v Laponsku.

5. den – hledání sobů, přesun do Levi a polární záře snů

Na tento den jsme plánovali svézt se psím spřežením, ale bohužel byla neděle a jak jsme zjistili, je to jediný den, kdy se v žádném husky parku jízdy nevypisují. Aktivity v okolí Ivala rezervujte zde, nebo přímo na stránkách Extreme Husky Safaris, kde může také přenocovat. Chtěli jsme se tedy alespoň stavit ve Wild Spirit Parku a kromě husky a sobů se podívat také na polární lišku, ale bohužel v neděli také zavřeno a rezervace předem nutná. Tak snad příště.

Dalším bodem našeho programu mělo být vyhlášené muzeum Siida, kde sídlí Sámské muzeum a Centrum přírody Severního Laponska. Jenže – co byste čekali – opět v neděli zavřeno. Takže jsme měli smůlu a návštěvu museli odložit na jindy. Zamířili jsme tedy alespoň do místních obchodů se suvenýry, které nás mile překvapily. Pokud si plánujete přivézt typicky laponské suvenýry – třeba přípravky do sauny, tradiční nože, sobí kůže, trička nebo ponožky s laponskými motivy – rozhodně nakupujte v Inari. Výběr je opravdu široký a ceny mnohem příznivější než například v Santově vesničce v Rovaniemi nebo ve středisku Levi.

Suvenýry v Inari

Než jsme se vydali dál, prohlédli jsme si ještě jedno unikátní ubytování přímo na jezeře Inari. Nazývá se Lake Inari Mobile Cabins a nabízí jedinečný zážitek z přenocování na zamrzlém jezeře Inari s možností pozorování polární záře přímo z pohodlí soukromé kabiny. ​V kempu na břehu jezera Inari se nachází osm mobilních kabin, každá je vybavena výkonným topením, osvětlením, pohodlnou postelí, soukromou toaletou pro dobu strávenou na ledě, okny s možností zatemnění, střešními okny, úložnými prostory, Wi-Fi připojením a power bankou.

Ubytování Lake Inari Mobile Cabins

Večer mezi 20:00 a 21:00 jsou kabiny taženy sněžným skútrem na led jezera, kde strávíte noc s výhledem na oblohu, ideální pro pozorování polární záře. Ráno mezi 8:00 a 9:00 jsou kabiny převezeny zpět do základního tábora, kde se podává snídaně. K dispozici je zde také sauna. Tak co, dopřáli byste si tento zážitek? Rezervace je možná ZDE.

Pak už nás čekal přesun do další destinace – lyžařského střediska Levi, které leží přibližně 180 km od Inari. Protože jsme měli na cestu dostatek času, rozhodli jsme se udělat si menší zajížďku do Národního parku Lemmenjoki, kam jsme zavítali už během naší letní návštěvy. A ukázalo se, že i tentokrát to bylo naprosto skvělé rozhodnutí.

Tato oblast je totiž tradičním územím Sámů, původních obyvatel Laponska, kteří se po staletí věnují chovu sobů. V zimě se sobi často shromažďují v oplocených výbězích, aby byli lépe chráněni před predátory a pod dohledem chovatelů. Měli jsme obrovské štěstí, protože jsme jich během cesty viděli opravdu hodně – jak v ohradách, tak volně se potulující mezi stromy a u cesty. Byl to nečekaně silný zážitek, na který budeme ještě dlouho vzpomínat.

Sobi v Lemmenjoki

Pokud byste chtěli soby vidět zblízka a dozvědět se víc o sámské kultuře, doporučujeme také návštěvu sobí farmy nedaleko Inari. Jen pozor – v neděli bývá zavřeno a i zde je potřeba rezervace předem.

Pak jsme se konečně vydali na cestu do Levi. Po cestě nás zlákala k zastávce kavárna Tieva-Baari – malý dřevěný podnik u silnice s typicky laponskou atmosférou. Dali jsme si kávu (chuťově teda nic moc) a něco malého na zub. Místo mělo zvláštní kouzlo – jako by se tu zastavil čas.

Asi 8 km před lyžařským střediskem Levi jsme si udělali zastávku v kouzelné elfí vesničce Tonttula (Elves Village). Tahle pohádková oáza uprostřed laponské přírody vás zavede do světa elfů a umožní vám nasát klidnou, severskou atmosféru, která působí mnohem autentičtěji a méně turisticky než známější Santova vesnička v Rovaniemi. Je otevřená po celý rok a své kouzlo má v každém ročním období – nejvíc však v době Vánoc, kdy atmosféra musí být doslova pohádková.

Elfí vesničce Tonttula

Ubytovat se zde můžete buď v útulném „elfím hotelu“, nebo v naprosto unikátních skleněných pyramidách, ze kterých je možné sledovat polární záři přímo z postele – opravdu jedinečný zážitek. Kromě toho si tu lze domluvit spoustu tradičních laponských aktivit – od jízd na sněžném skútru, přes výlet se psím spřežením nebo sobím povozy, až po výpravy na běžkách, na ty my jsme se chystali hned následující den. A pokud toužíte po dokonalém finském relaxu, je tu i tradiční sauna s možností ochlazení v řece Ounasjoki.

Skleněné pyramidy v elfí vesničce Tonttula

Součástí areálu je také obchod se suvenýry, ten nás ale příliš nezaujal – převažovaly spíš kýčovité vánoční dekorace. Naopak velmi příjemným překvapením byla Restaurace Tonttula, kde jsme si dali bohatý bufet k večeři – skvělý výběr, výborné chutě, příjemná atmosféra. Cena sice trochu vyšší (39 € na osobu), ale rozhodně to stálo za to!

Restauurace v elfí vesničce Tonttula

Pak jsme se konečně dostali do ubytování – kouzelná dřevěná chatka u lesa na samém okraji městečka Sirkka, samozřejmě se saunou. Nejkrásnější ubytování, které jsme během celého pobytu v Laponsku zažili. Čekaly nás tu dvě noci, a hned ta první byla jako z jiného světa. Chatku jsem rezervovala ZDE.

Jen co jsme vylezli ze sauny, obloha se rozsvítila – přišla neskutečná polární záře! Nejdřív jemné zelené pruhy, které se postupně roztančily a začaly hrát všemi barvami. Pobíhala jsem kolem chatky jen v prostěradle, neschopná odtrhnout oči, a nakonec jsem musela saunování úplně vzdát – stejně jsem se už na nic jiného nedokázala soustředit.

Polární záře v Levi

Do noci jsem běhala nejen kolem chatky, ale i dál do lesa, okouzlená tou nebeskou show, kterou jsem si prostě nemohla nechat ujít. Kolem 1:30 v noci jsem to vysílená vzdala, ale aplikace ukazovala, že aurora tančila až do páté ráno. Byla to noc, na kterou nikdy nezapomenu.

6. den – poprvé na sněžném skútru, poslední běžkování a opět polární záře

Hned ráno nás čekal jeden z nejlepších zážitků, který vřele doporučuji každému, kdo se chystá do Laponska – jízda na sněžném skútru. Upřímně řečeno, šla jsem do toho hlavně kvůli manželovi, protože bylo jasné, že se na to opravdu těší.

Nakonec mě to ale naprosto nadchlo! Poprvé jsem si zkusila skútr i sama řídit a byla to čistá radost – rychlost, ticho, zasněžená krajina všude kolem. Po dvou hodinách mi bylo až líto, že už je konec. Příště bych do toho šla znovu a klidně na delší trasu.

Výlet je nutné si rezervovat předem, obzvlášť v hlavní sezóně – my jsme vybírali opět přes GetYourGuide, kde najdete spoustu různě dlouhých i tematicky laděných jízd.

Po projížďce jsme se vydali na krátkou procházku střediskem Levi, které svou atmosférou příjemně připomíná rakouská horská městečka. Najdete tu celou řadu obchodů se sportovním oblečením, outdoorovým vybavením i široký výběr typicky laponských suvenýrů. Neodolali jsme a přivezli si odsud domů dvě menší sobí kůže, které teď krásně dotvářejí atmosféru u krbu na naší chalupě.

Když přišel čas oběda, měli jsme tentokrát opravdu šťastnou ruku – náhodně jsme zvolili restauraci Ravintola Ämmilä (její přesnou polohu najdete v Mapě zájmových míst), která nabízela, stejně jako mnoho jiných ve Finsku, obědový bufet, ale na rozdíl od ostatních jsme se shodli na tom, že tenhle byl jednoznačně nejlepší.

Skvělá kvalita, široký výběr a vynikající poměr cena/výkon, jaký jsme jinde během cesty nezažili. Za 19 eur jsme si opravdu pochutnali – jídla bylo dost, chutě skvěle vyladěné a nechyběly ani sladké tečky na závěr. Zřejmě jsme vybrali dobře i podle místních – potkali jsme tam našeho průvodce ze sněžných skútrů, což nás jen utvrdilo v tom, že tohle místo za návštěvu rozhodně stálo.

Poté jsme se přesunuli do elfí vesničky, odkud jsme vyrazili na náš poslední běžkovací výlet tohoto laponského dobrodružství. Trasa vedla tichým zasněženým lesem, několikrát jsme přejížděli zamrzlou řeku a cestou jsme dokonce narazili na útulné občerstvení uprostřed přírody. Byl to opravdu krásný výlet, který stylově uzavřel naši letošní běžkařskou sezónu.

Večer už patřil jen sauně a – jako třešnička na dortu – se nám na obloze objevila i polární záře. Tentokrát sice jen na chvíli a v jemnější podobě, ale přesto tam byla – tiché a magické rozloučení s dnem plným zážitků na dalekém severu.

7. den – ledový hotel a přesun do Rovaniemi

Poslední den nás čekal přibližně 130 kilometrový přesun do Rovaniemi, během kterého jsme si naplánovali několik zajímavých zastávek. První z nich vedla do ledového hotelu Arctic SnowHotel & Glass Igloos Rovaniemi, který se každý rok znovu staví – a spíš než klasické ubytování připomíná uměleckou galerii z ledu plnou detailně propracovaných soch a mrazivě krásných prostor. Najdete zde restauraci, bar a několik pokojů, každý je jiný, unikátní. Prohlídka je možná i bez přenocování, vstupné stojí 29 eur, a i když bych si osobně spaní v -5 °C úplně neužila, vidět to rozhodně stojí za to.

Mnohem víc mě ale zaujala možnost ubytování v některém z luxusních skleněných iglú hned vedle hotelu – s prosklenou střechou ideální pro pozorování polární záře přímo z postele. Možná příště vyzkoušíme právě tohle! Ubytování v iglú si můžete pohodlně rezervovat přes Booking.com.

Poté nás čekala návštěva sobí farmy, kterou jsme měli předem domluvenou. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavostí o chovu sobů, jejich způsobu života i významu pro sámskou kulturu. Měli jsme možnost si je zblízka prohlédnout, pohladit, nakrmit, a součástí programu byla i krátká projížďka na saních tažených soby.

Ta nás ale, upřímně řečeno, trochu zklamala – byla velmi krátká a spíš symbolická. Příště bychom tuto část pravděpodobně vynechali, samotná návštěva farmy a kontakt se zvířaty pro nás byl daleko hodnotnější zážitek.

Další zastávkou v našem nabitém programu posledního dne pobytu bylo muzeum Arktikum v Rovaniemi, které jsme chtěli spojit i s obědem v místní kavárně. Nakonec jsme to stihli doslova za pět minut dvanáct – dorazili jsme těsně před 15. hodinou, kdy obědový bufet končil. Naštěstí jsme to stihli – rychle jsme se najedli, dali si výbornou kávu a pak už se s chutí vrhli na prohlídku samotného muzea.

Arktikum je fascinující místo, které přibližuje život v arktických oblastech, přírodu dalekého severu i bohatou kulturu Sámů – původních obyvatel Laponska. Expozice jsou moderní, interaktivní a krásně zpracované. Muzeum je skvělé nejen jako úvod do regionu, ale i jako poutavé zakončení cesty, protože vám pomůže pochopit souvislosti, které během pobytu možná jen tušíte.

Z nostalgie jsem se ještě chtěla podívat do Santovy vesničky – už jsme ji navštívili v létě, ale měla jsem chuť si ještě jednou stoupnout na Polární kruh a pořídit pár vůní do sauny. Upřímně ale musím říct, že tohle komerční místo už víckrát vidět nepotřebuji. I v březnu, stejně jako v létě, na mě působila vánoční výzdoba všude kolem trochu nepatřičně a uměle.

Přesto mě ale čekalo jedno malé překvapení – náhodou se ocitla před samotným Santou. Byla jsem trochu zaskočená… a on asi taky. Prohodili jsme spolu pár slov (říkala jsem si, že tohle musí být jedna z nejzvláštnějších prací – být celoročně Santa Claus), a tím jsem si Santovu vesničku zřejmě definitivně odškrtla. Už nemusím.

Naším posledním ubytováním byl útulný apartmán na okraji Rovaniemi, a jak jinak – samozřejmě se saunou, rezervujte ZDE. V plánu už jsme měli jen závěrečný relax ve vyhřáté sauně, balení kufrů a příprava na brzký ranní odlet domů.

8. den – odlet a marné čekání na běžky ve Vídni

Ráno nás čekal brzký budíček a v 9:30 odlet směr Vídeň s přestupem v Hamburku. Naštěstí jsme to měli na letiště jen necelých 20 minut, takže jsme si nemuseli dávat velkou časovou rezervu – až na jednu malou komplikaci.

Večer jsme totiž zapomněli natankovat, takže jsme si museli udělat krátkou zajížďku na benzínku, abychom doplnili nádrž. Auto jsme totiž – jako vždy – měli půjčené v režimu „full to full“, tedy s plnou nádrží při převzetí a stejným stavem při vrácení. Je to nejjednodušší a nejférovější varianta, která se vyplatí i cenově. Nakonec ale vše klaplo a stihli jsme to úplně v pohodě.

Odlet z Rovaniemi proběhl přesně podle plánu – v Hamburku nás čekala jen krátká, zhruba hodinová pauza, a brzy jsme pokračovali dál směrem do Vídně. Problém nastal až po přistání, kdy jsme marně čekali na naše běžky. Po více než hodině bylo jasné, že zůstaly v Hamburku.

Zamířili jsme tedy na přepážku „Lost baggage“, kde jsme podle letecké společnosti našli správné místo a dozvěděli se, že musíme vyplnit online formulář. Běžky nám pak měli doručit až domů. Už jsme si tím jednou prošli při cestě ze Seychel, takže jsme zůstali klidní. Tentokrát to ale bylo přece jen trochu napínavější – běžky nám přivezl kurýr až šestý den po příletu, a to už jsem se s nimi pomalu loučila. Nakonec ale opravdu v pořádku dorazily.

Pokud vás zajímá, jak postupovat při zpoždění zavazadel, najdete pod tímto reel podrobný návod. Já osobně se snažím minimalizovat riziko ztráty tím, že na cestu tam létám pouze s příručním zavazadlem, které si beru na palubu. Platí to hlavně u letů s přestupem – při cestě zpět už mě případné zpoždění zavazadla tolik netrápí, a tak ho klidně svěřím do podpalubí.

A tak skončil náš snový výlet do finského Laponska – a zároveň i pomyslná tečka za letošní zimní sezónou. Když jsme odlétali z Rovaniemi, teploměr ukazoval -13 °C, krajina byla celá zasněžená. Po přistání ve Vídni nás ale přivítalo slunečné jaro a příjemných 18 °C. Kontrast nemohl být větší, další roční období právě začíná…

Pár praktických rad

Jak letět do finského Laponska?

Výchozím bodem naší cesty bylo finské Rovaniemi, město ležící přímo na Polárním kruhu. Nejjednodušší způsob, jak se sem dostat, je letět z Prahy nebo Vídně s přestupem v Helsinkách, ideálně s leteckou společností Finnair (celou cestu budete mít na jedné rezervaci), se kterou jsme letěli při naší letní návštěvě.

V zimní sezóně je ale výběr ještě širší – do Rovaniemi létá například i Austrian airlines z Vídně, a některé spoje jsou dokonce bez přestupu. Tentokrát jsme letěli právě s Austrian airlines – tam přímým letem (3 h 15 min) a zpět s krátkým přestupem v Hamburku. V tomto případě celková doba cesty byla přibližně 5 hodin, a vše proběhlo hladce až na to, že nám nedorazily běžky.

Pokud vás zajímá, jak najít výhodné letenky, podívejte se na článek Jak hledat levné letenky a kde je kupovat, který najdete v sekci Rady na cesty. Tam najdete i další užitečné tipy pro cestování na vlastní pěst – třeba Jak se dostat na letiště NEJEN do Prahy a do Vídně nebo 7 TOP aplikací úspěšného cestovatele.

Kdy navštívit zimní Laponsko?

Zimní Laponsko je magické, snové a trochu drsné – a právě proto tak úžasné! Ale kdy je ten nejlepší čas na návštěvu? Záleží, co chcete zažít. Tady je přehled podle měsíců, ať si můžete vybrat podle svých představ:

Prosinec

Prosinec v Laponsku je jako vystřižený z vánoční pohádky – spousta sněhu, krátké dny, polární noc, všude světýlka a kouzelná atmosféra, ideální čas na setkání se Santa Clausem v Rovaniemi… jen počítejte s tím, že tu rozhodně nebudete sami – je to největší sezóna a oblíbené místo hlavně pro rodiny s dětmi.

Leden

Leden je sice měsícem největší tmy a pořádných mrazů (klidně i -30 °C), ale právě díky tomu má nádherně zmrzlou krajinu, ticho, ledové vodopády a bílou tundru, a navíc skvělou šanci na polární záři bez davů turistů, kteří už odjeli po Vánocích domů.

Únor

Únor je podle mě ideální měsíc pro aktivní cestování – spousta sněhu, už trochu víc světla, počasí bývá stabilní a na běžky, husky safari nebo sněžné skútry úplně perfektní, navíc šance na polární záři je pořád hodně vysoká.

Březen

Březen je za mě naprostý zimní ideál – sníh stále drží, ale dny se už krásně prodlužují, přes den svítí slunce, v noci mrzne, takže podmínky na běžky, focení i polární záři jsou úplně skvělé. Nejlepší mix světla, zimní pohody a zážitků, na který se nezapomíná.

Duben

Duben už je na rozhraní zimy a jara – sníh pomalu taje, ale pořád ho ještě dost zbývá, dny jsou nekonečně dlouhé (klidně 14–16 hodin světla!), polární záře už slabší, ale zato méně lidí a fajn ceny za ubytování, ideální pro ty, kdo chtějí klid a krásné výhledy.

Kde si půjčit auto?

Auto si doporučuji půjčit rovnou na letišti a rezervaci provést co nejdříve po zakoupení letenek. Čím blíže je termín cesty, tím menší bývá výběr vozů a vyšší ceny za půjčovné. K rezervaci používám web Discover Cars – nejde o klasickou půjčovnu, ale o srovnávač a vyhledávač, přes který lze auto rovnou zarezervovat, nebo ho jen porovnat s nabídkami a rezervovat přímo u konkrétní autopůjčovny.

Co mi na Discover Cars nejvíc vyhovuje, je možnost neplatit celé půjčovné hned při rezervaci, jak to vyžaduje většina autopůjčoven. U Discover Cars stačí zaplatit pouze zálohu ve výši 10 %, a zbytek doplatíte až při převzetí auta na místě. Další velkou výhodou je, že rezervaci můžete zrušit bez storno poplatků až dva dny předem – což vám dává prostor sledovat vývoj cen a případně vytvořit výhodnější rezervaci. Auto jsem přes Discover Cars rezervovala už mnohokrát – například na Azorech, Sicílii, Korsice, Islandu, Skotsku, Gran Canarii, Apulii, Kypru a Krétě nebo loni v létě právě zde v Rovaniemi – a vždy vše proběhlo naprosto hladce.

Jaký se stav silnic?

Silnice v Laponsku v zimě možná vypadají jako výzva – ale ve skutečnosti jsou velmi dobře udržované, bezpečné a sjízdné po celou zimní sezónu. Finsko (stejně jako Norsko a Švédsko) má s extrémními zimními podmínkami bohaté zkušenosti a infrastrukturu tomu přizpůsobenou. Silnice se nesolí jako v Česku, ale prohrnují se a případně se na ně sype drcený štěrk. Sněhové pluhy a sypače jsou běžně v terénu i v noci.

Hlavní tahy jsou pravidelně udržované a prohrnované, často několikrát denně. I při silném sněžení zůstávají průjezdné bez větších problémů. Často jsou pokryté ujetým sněhem nebo ledem, ale nejsou zasněžené tak, aby byly nebezpečné. Jsou označené reflexními tyčemi, které pomáhají při horší viditelnosti.

Vedlejší silnice a cesty do přírody jsou také udržované, ale méně často – hlavně ráno a večer může být sníh čerstvý. I tak se jimi dá bez problémů projet, pokud máte zimní výbavu a dáváte pozor. Někdy se používá štěrk místo soli kvůli ochraně přírody.

Zimní pneumatiky jsou ve Finsku povinné od 1. listopadu do 31. března, a všechna auta z půjčoven jsou automaticky vybavena kvalitními zimními nebo hřebovými pneumatikami, které si s místními podmínkami hravě poradí. Silnice mohou být sice kluzké a pokryté ujetým sněhem, ale díky důkladné údržbě se po nich jezdí plynule a bezpečně – navíc je na nich minimální provoz.

Maximální povolená rychlost bývá 80 až 100 km/h, a místní řidiči ji dodržují i v zimě, což nám – zvyklým z jižnější Evropy – chvílemi připadalo možná až trochu odvážné. Zajímavé je, že rychlostní limity zůstávají stejné i v létě, což nás tehdy při cestování na suchých silnicích naopak dost omezovalo. Pozor také na divokou zvěř (zejména soby!) – mohou nečekaně vstoupit na silnici.

Kde se ubytovat?

Ve finském Laponsku najdete celou škálu ubytování – od jednoduchých srubů uprostřed lesa až po skleněné iglú s výhledem na polární záři. Záleží jen na tom, jaký zážitek hledáte – klid, romantiku, komfort nebo dobrodružství. Tady je přehled těch nejběžnějších možností:

Hotely a horské chaty

Najdete je většinou v hlavních lyžařských střediscích jako Levi, Rovaniemi nebo Saariselkä. Větší komfort, často snídaně v ceně a někde i sauna. Dobré jako zázemí na jednu dvě noci, když plánujete výlety nebo potřebujete být blíž civilizaci.

Při minulé letní návštěvě jsme spali v hotelu Santasport Resort v Rovaniemi ( po příletu a před odletem ) a nyní jsme spali 2 noci v Hotelu Suomutunturi ve stejnojmenném středisku. Byl to sice příjemný malý hotýlek, ale asi bych už tento typ ubytování příště nezvolila. Nejvíce nám zde vadila oddělená sauna.

Apartmány

Asi naše nejoblíbenější varianta – více prostoru, vlastní kuchyňka a hlavně klid. Člověk si může dát snídani v pyžamu, večeři po sauně a nic neřeší. Ideální na delší pobyt nebo když se chcete stravovat po svém. Náš apartmán v Ivalu i v Rovaniemi byl skvělý a spoustu dalších jsme vyzkoušeli při našem letním pobytu. Na všechny najdete odkazy v Hotovém itineráři LAPONSKO a NORSKO – 12 dní za Polárním kruhem.

Sruby a chatky (mokki)

Typicky finská záležitost – dřevěné sruby uprostřed přírody, často schované někde u jezera nebo v lese, většinou s krbem, saunou a tou pravou severskou atmosférou. Někdy jsou naprosto jednoduché, bez elektřiny, ale o to víc mají kouzla. Pokud hledáte digitální detox, klid a ticho kolem dokola, tohle je přesně ono.

Za mě jeden z nejautentičtějších způsobů, jak si Laponsko opravdu užít naplno. Navíc jsou tyhle sruby často daleko od civilizace a světelného smogu, takže jsou jako dělané pro pozorování polární záře. Naše chata v Levi byla v tomhle směru naprosto perfektní – s výhledem na les, úplné ticho a polární záře hned první večer.

Při příštím zimním pobytu bych tohle ubytování zvolila znovu – ale ideálně s elektřinou a topením. Trochu toho komfortu v mrazech přece jen oceníte.

Skleněná iglú, aurora kabiny a pyramidy

Ano, je to trochu dražší, ale ten pocit, když ležíte v posteli a nad vámi tančí polární záře, za to prostě stojí. Ideální třeba na jednu noc jako zpestření cesty. Většinou jsou součástí malého resortu, často i s večeří a saunou. Pokud chcete romantiku nebo prostě jen něco „jiného“, tohle je ono. Příště bych chtěla alespoň na jednu noc zkusit!

Hostely a levnější penziony

Pro nenáročné nebo sólisty – najdete hlavně v Rovaniemi nebo Ivalu. Čisté, jednoduché, účelné. Pokud člověk přes den stejně jen cestuje a večer padne za vlast, úplně postačí. Občas mile překvapí i atmosférou.

Kempy a turistické sruby

Pokud plánujete vícedenní běžkařský výlet nebo túry v národních parcích, narazíte i na zdarma přístupné sruby nebo kempy. Jednoduché, bez elektřiny, ale s ohništěm nebo kamny. Opravdu zážitkové přespání „v divočině“. Ideální kombinovat s termoskou čaje a hvězdným nebem.

Za mě tip na závěr: Sauna je ve Finsku naprostá nutnost – ať už si vyberete jakýkoliv typ ubytování, berte vždy se saunou. Po dni na běžkách nebo v mrazu vás nic neohřeje líp.

Měna a placení

Ve Finsku se sice platí eurem, ale hotovost vůbec nemusíte řešit. Stejně jako třeba ve Švédsku, Norsku, Islandu nebo také v Anglii či Skotsku, úplně v pohodě vystačíte jen s platební kartou. Takže si to zbytečně nekomplikujte – vezměte si platební kartu a hotovost klidně nechte doma.

Už delší dobu na cestách nepoužívám kartu ke svému běžnému účtu, ale spoléhám výhradně na Revolut kartu. Je to taky fyzická karta, ale napojená na účet, který mám standardně prázdný a posílám si na něj jen tolik peněz, kolik zrovna potřebuji – ať už na cestování nebo třeba na platbu na internetu.

Kartu normálně používám v obchodech i online, ale vždy si předem pošlu jen přesnou částku, kterou chci zaplatit. Po nákupu je účet zase prázdný, takže i kdyby někdo kartu zneužil, nepřijdu o žádné peníze. Za mě jednoduché, bezpečné a bez stresu.

Revolut kartu si můžete jednoduše nahrát do Apple Pay nebo Google Pay, takže ji ani nemusíte nosit fyzicky s sebou – platit můžete pohodlně mobilem. Skvělá je i její flexibilita v aplikaci – můžete si tam vytvořit více účtů v různých měnách, přesně podle toho, kam zrovna cestujete. A co je úplně top – kurz bývá mnohem výhodnější než u běžných bank.

Za mě je Revolut ideální na platby v zahraničí, výběry z bankomatu i online nákupy v cizí měně. Praktické, jednoduché a šetří to peníze i nervy. Od té doby, co mám Revolut kartu, nemůžu si ji vynachválit – vážně jedna z nejpraktičtějších věcí na cestování. Založení je rychlé a jednoduché, zvládnete to během pár minut přes tento odkaz.

A co je super – kartu můžete začít používat hned, nemusíte čekat, až vám dorazí fyzicky. Stačí si ji přidat do Apple Pay nebo Google Pay a můžete okamžitě platit mobilem. Fyzická karta vám pak přijde zhruba do 10 dnů, ale do té doby ji klidně používejte digitálně. Za mě naprosto bezchybná věc na cesty i běžné platby na internetu v korunách i v cizí měně.

Aplikace na pozorování polární záře

Na pozorování polární záře existuje několik skvělých aplikací, které vám pomůžou odhadnout šanci na auroru, nastavit upozornění nebo si zjistit, kdy a kde bude nejlepší ji sledovat. Tady jsou ty moje nejosvědčenější a nejoblíbenější:

My Aurora Forecast & Alerts

Tohle je asi nejpoužívanější a nejdoporučovanější aplikace pro sledování polární záře a to hlavně proto, že je jednoduchá, přehledná, intuitivní a zdarma, takže si s ní poradí i ten, kdo o aurorální aktivitě nikdy neslyšel.

Zobrazuje aktuální KP index, což je údaj o intenzitě geomagnetické aktivity, a díky němu se snadno dozvíte, jaká je šance vidět polární záři právě na vaší poloze. Aplikace zároveň nabízí krátkodobou předpověď a také možnost nastavit si notifikace – takže vás upozorní, jakmile aktivita překročí určitou hranici.

Skvělou zprávou je, že funguje i offline, což se v odlehlejších oblastech Laponska opravdu hodí. Ať už máte iPhone nebo Android, aplikace je dostupná pro obě platformy a její používání je naprosto bezproblémové. Za mě naprostý základ, pokud plánujete vyrazit za polární září.

Aurora Alerts

Jednoduchá a velmi oblíbená aplikace pro sledování a předpovídání polární záře v reálném čase. Ukáže, jestli je šance, že se záře objevív noci právě nad vámi, a dá včas vědět, abyste nezmeškali ten nejhezčí moment.

Proč ji používám? Má čisté, jednoduché rozhraní bez složitých grafů, funguje spolehlivě i tam, kde sotva chytíte signál (což se v Laponsku hodí), je zdarma a přitom přesná. Funguje skvěle i offline. Je dostupná pro iOS i Android.

Tip pro vás: Nastavte si notifikaci třeba už od KP 2 nebo 3 (intenzita aktivity), pokud jste ve finském Laponsku – tam totiž není potřeba vysoké aktivity, aurora je tam vidět i při nižších hodnotách. Pro střední Evropu je polární záře viditelná až při KP 6+.

Kromě výše uvedených aplikací stojí za zmínku i další skvělé nástroje. Aurora Forecast kombinuje přehledné rozhraní s pokročilejšími daty (jako je Bz nebo sluneční vítr), Hello Aurora je komunitní appka, kde lidé hlásí, kde právě vidí záři – ideální pro severské země. Pro „aurora geeky“ je tu SpaceWeatherLive, nabitá daty a grafy, a pokud se chystáte do Británie, využijete i AuroraWatch UK. Všechny jsou dostupné pro iOS i Android a dají se skvěle kombinovat podle toho, jak podrobné info potřebujete.

Kde a jaké aktivity rezervovat?

A na závěr jsem pro vás ještě shrnula všechny zajímavé aktivity a tipy na ubytování v Laponsku, ať je máte pěkně pohromadě na jednom místě a můžete se v nich snáze orientovat při plánování.

Jízda na sněžném skútru

Sněžné skútry v Levi –  vyberte si projížďku na sněžných skútrech, která vám bude vyhovovat. Na výběr jsou denní i večerní jízdy, některé spojené i s návštěvou farmy, kávou u ohně nebo třeba s pozorováním polární záře. Stačí si jen zvolit styl, délku a vyrazit za zážitkem.

Sněžné skútry v Saariselkä – projížďky vás zavedou do nedotčené severské přírody. Na výběr jsou různě dlouhé trasy, od krátkých výletů až po celodenní expedice, některé i s možností pozorování polární záře nebo návštěvou sobí farmy. Skvělý způsob, jak si užít rychlost, svobodu a krásy arktické krajiny z jiné perspektivy.

Husky spřežení

Extreme Husky Safaries – zde zažijete nezapomenutelná dobrodružství se psím spřežením v Laponsku, na výběr máte spoustu různých aktivit a dokonce zde můžete i přenocovat.

Wildspiritpark Sleddog Farm & Arctic Animals – tento malý park poskytuje domov zachráněným arktickým zvířatům, jako jsou polární lišky, psíci mývalovití, divoká prasata a samozřejmě husky psi. Kromě prohlídek park nabízí také husky safari, což je nezapomenutelný zážitek pro milovníky přírody a zvířat. Rezervace předem je nutná i když máte zájem pouze o prohlídku parku, ta zabere asi 1 – 1,5 h.

Husky spřežení v okolí Levi – objevte laponskou krajinu na dobrodružné jízdě na saních husky v Levi. Naučte se řídit sáně a hýčkejte si svůj vlastní tým huskyů.

Sobí farma

Sobí farma v Inari – Autentická sobí farma  nabízí jedinečný pohled do života těchto arktických zvířat i jejich chovatelů. Můžete si soby pohladit, nakrmit, vyfotit se s nimi a vyzkoušet si i tradiční házení lasem. Rezervace předem je nutná!

Sobí farma v Rovaniemi – Autentická sobí farma vám přiblíží tradiční laponskou kulturu i každodenní život se soby. Můžete si je nakrmit, pohladit a absolvovat krátkou projížďku na saních. Rezervace návštěvy předem nutná!

Skleněná iglú, aurora kabiny a pyramidy

Kakslauttanen Arctic Resort – Igloos and Chalets – tento jedinečný rezort, obklopený přírodou, se nachází v regionu Saariselkä a nabízí ubytování ve skleněných iglú a tradičních dřevěných chatách, největší kouřovou saunu na světě, bezplatné Wi-Fi a neplacené parkoviště.

Star Arctic Hotel – Star Arctic Hotel se nachází na vrcholu ski resortu Saariselka. Každý pokoj má velká okna s výhledem na okolní přírodu a při štěstí i na polární záři v zimě. K dispozici je také společná sauna.

Aurora Village Ivalo – Aurora Village Ivalo nabízí chatky s prosklenou střechou, takže polární záři můžete sledovat přímo z postele. Součástí areálu je restaurace, bar, Wi-Fi zdarma i turistické zázemí. Ideální místo pro klidný pobyt v přírodě s trochou luxusu navíc.

Lake Inari Mobile Cabins – Lake Inari Mobile Cabins nabízí prosklené pokoje, které hostům umožňují působivý výhled na arktické okolí a, pokud bude mít štěstí, na polární záři. V prosinci až dubnu večer, pokud to počasí dovolí, mohou být kabiny přemístěny na led jezera Inari. Ubytování je vzdálené 1,5 km od vesnice Inari.

Aurora Pyramid Glass Igloos – chaty s prosklenou střechou ve tvaru pyramidy se nachází v elfí vesničce nedaleko ski resortu Levi – všechny pyramidy mají šatní skříň, TV s plochou obrazovkou, vlastní koupelnu, ložní prádlo a ručníky a také lednici.

Arctic SnowHotel & Glass Igloos Rovaniemi – unikátní ubytování 30 minut od Rovaniemi nabízí noc v ledovém hotelu nebo ve skleněném iglú s 360 stupňovou prosklenou střechu, která zajišťuje výhled do všech stran. Skleněná iglú mají vyhřívané podlahy a termální skleněné střechy s výhledem na oblohu. Pokoje ve SnowHotelu mají teplotu 0 až -5 stupňů Celsia bez ohledu na venkovní teplotu. Doporučuje se v něm strávit pouze 1 noc vůli extrémním podmínkám.

Kouřová sauna (savusauna)

V hotelu Suomen Latu Kiilopää – oddejte se zážitku, který vás přenese zpět v čase – do doby, kdy sauna byla víc než jen relaxací. Kouřová sauna je nejtradičnější a nejstarší forma finské sauny – taková, jakou Finové používali dávno před vynálezem komínů. Lze zajít i když v hotelu nebydlíte. Rezervace předem nutná!

V Kakslauttanen Arctic Resort – Igloos and Chalets – sauna je neoddělitelnou součástí finské kultury a místem hluboké očisty těla i duše. Kouřová sauna je dnes vzácností, ale o to autentičtější zážitek nabízí. Velmi oblíbená mezi Finy – rezervace předem nutná!

Pár slov na závěrem